Z Petrova

Plže

 

Obec Petrov leží asi 3 km od městečka Strážnice, směrem na Hodonín. Jméno jí dal pravděpodobně Petr z Kravař a Strážnice, majitel strážnického panství (+1434). Dnes obec leží na břehu Baťova kanálu, dříve ale to bylo na břehu Moravy, v její údolní nivě. Tato poměrně nevýhodná poloha vesnice způsobila vznik dnešní vesnické památkové rezervace Plže. V dřívějších dobách si místní hospodáři nemohli budovat sklepy pod svými domy kvůli vysoké hladině podzemní vody. Proto si zřizovali sklepy ve svahu kousek za vesnicí, v místě, které zřejmě nebylo vhodné pro obdělávání, možná to byla původně strž nebo hliník. Postupem doby, od nepaměti až do 80. let 20. století, zde vznikl kompaktní areál sklepů, sice nepříliš pravidelně rozmístěných, ale budovaných vesměs jednotným stylem. (Stáří u těch nejstarších objektů je zřejmě obtížné zjistit, proto je uvedeno "od nepaměti".) Písemná zmínka vztahující se ke sklepu v Plžích je z roku 1598.

Architektonický styl sklepů je do značné míry specifický pro dané místo. Štítové zdi nadzemních částí jsou omítnuty vápennou omítkou, jejich koruny opatřeny krytinou z pálených tašek a svým tvarem připomínají stavby selského baroka. Omítky jsou obíleny vápnem s modrou (ultramarínovou) obrovnávkou. Vzhledem k tomu, že jednotlivé sklepy jsou zasazeny v zeleni, výsledný barevný dojem je velmi působivý. To je poněkud odlišný styl od podobných původních konstrukcí v blízkém i vzdálenějším okolí. Jinde lze častěji vidět mnohem prostší, přísně užitkové stavby bez jakékoli pozornosti k pohledovému efektu.

Typicky se každý objekt skládá ze tří částí. Vstupní místnost je obvykle v úrovni přilehlého terénu, slouží jako lisovna a sklad potřebného náčiní. Z lisovny vede obvykle úzká spojovací chodba se schodišťěm dolů do vlastního sklepa. Lisovny bývají zastropeny různě, klenby, ploché klenby do traverz. Sklepy jsou obvykle zaklenuté půlkruhovou cihelnou nebo kamennou klenbou. Nejstarší sklepy obsahují údajně i zemní jámy se stěnami z vypálené hlíny (lochy), používané v dobách nepřátelských vpádů k ukrytí cenností, zásob a prý i dětí. Těch ničivých vpádů bylo v průběhu minulých časů nepočítaně, vzhledem k blízkosti slovenské (uherské) hranice. Sklepy posloužily jako úkryt před nepřátelskou armádou ještě během II. světové války, kdy se tu ukrývali lidé přecházející ilegálně z Protektorátu na Slovensko. 

Areál sklepů byl prohlášen památkovou rezervací výnosem ministerstva kultury ČSR ze dne 15. září 1983. Tím bylo završeno úsilí, které dle pamětníků trvalo více než deset let.

Baťův kanál


Obcí Petrov vede Baťův kanál, který je v současnosti velkým lákadlem pro turisty. Tento kanál nechal vybudovat v roce 1934 Tomáš Baťa pro lodní dopravu. Provoz zde začíná v květnu a končí v září. Místní podnikatelé zde vybudovali v posledních letech půjčovny lodí s občerstvením. Obec spolu s DSO Obce pro Baťův kanál zde z dotace pořídilo koutek pro děti a sociální zařízení se sprchami. Ředitelství vodních cest ČR zde v roce 2015 vybudovalo zatím největší přístav na kanále. Může zde parkovat 45 lodí.


Baťův kanál je umělá vodní cesta mezi Otrokovicemi a Rohatcem o délce 52 km, vybudovaná v letech 1935 až 1938, Část cesty vede po řece Moravě, většina však uměle vyhloubenými kanály s řadou zajímavých vodních staveb: čtrnácti plavebními komorami a např. i pohyblivými jezy a dalšími vodními stavbami. Na Baťově kanále je celkem 23 mostů. Pod mosty byly vybudovány podchody pro tažné koně a případně tažnou techniku.


Nejdůležitější dopravovanou surovinou byl lignit z dolů v Ratíškovicích, které rovněž vlastnila firma Baťa. Lignit se převážel po kanále do Otrokovic, kde sloužil jako palivo pro zdejší tepelnou elektrárnu, která dodávala elektrickou energii Baťovým závodům na Zlínsku.

Baťův kanál se mohl pyšnit řadou unikátních technických zařízení, jako byl například výklopník uhlí u Sudoměřic nebo lanovka pro přetahování člunů přes Moravu ve Vnorovech apod. U všech plavebních komor byl vystavěn typický "baťovský" domek pro obsluhu komory.Řada těchto památek přežila bez větších škod až do dnešní doby, což dokazuje profesní um a kvalitu práce tehdejších stavařů a techniků.

V současnosti je prakticky celá vodní cesta v délce 52 km opravena, je zprovozněno 13 plavebních komor a na Baťově kanále čile probíhá turistická vodní doprava mezi Otrokovicemi a Petrovem, případně i slovenskou Skalicí. V provozu je 8 přístavů a 16 přístavišť. Díky vybudování slovenského přístavu Skalica se stal Baťův kanál mezinárodní vodní cestou. V blízké budoucnosti se plánuje prodloužení trasy až do Hodonína a Kroměříže.